Jak to u nás chodí
Vzhůru do dalšího dobrodružství!
Naše mateřská škola je otevřená už od sedmi hodin. První ve školce musí být paní učitelka, odemkne dveře a pak všechno připraví. Každý den nás v mateřské školce čeká spoustu aktivit - zpívání, písničky, pohybové hry, vyprávění a cvičení pohádek. Paní učitelka to vždycky musí nějak roztřídit a naplánovat, abychom to všechno stihli.
Dobrý den, paní učitelko!
Když přijdu do třídy, ze všeho nejdřív pozdravím paní učitelky a ostatní děti. Poté otočím svou fotografii na látkové tabuli, aby všichni kamarádi viděli, že už jsem ve třídě. Pak se můžu rozmyslet, jestli půjdu tvořit hned, anebo si nejprve chvilku pohraju. Já jdu vždycky nejdřív tvořit, protože mě takové kreativní věci strašně baví.
Tvoření na prvním místě
Na stolečku jsou připravené barvy a štětce nebo barevné papíry, nůžky a lepidla – podle toho, co vyrábíme. Nejlepší ze všeho je malování, protože se můžou různě míchat barvy, a to je velké dobrodružství. Zkoušíme malovat vším možným – prstem, houbičkou, kartáčkem na zuby, hadříkem. Nikdy by mě nenapadlo, že to jde, ale vždycky je z toho moc pěkný obrázek. Všechny výrobky, které vytvoříme, paní učitelka vystaví ve třídě nebo na chodbě. Maminky a tátové pak hledají ten náš. Někdy to trefí hned, ale někdy ho vůbec nemohou najít, tomu nerozumím, když jsme přece jejich!
Máme toho hodně před sebou
Kolem deváté začínáme uklízet hračky a výtvarný stoleček. Když je všechno uklizené, sedneme si na koberec a paní učitelka nás všechny ještě jednou přivítá. Učíme se zapamatovat si, jaký je právě den. Nejlíp to jde předškolákům. Pak si řekneme, co nás dnes čeká, a jdeme cvičit.
Ve zdravém těle zdravý duch
Cvičíme všechno možné – nejdřív ze všeho se pořádně proběhneme, zaskáčeme si, prolezeme, pak si protáhneme celé tělo a nakonec hrajeme nějakou hru. Jindy třeba cvičíme pohádku nebo paní učitelka hraje na piano a my cvičíme, co piano „říká“. Máme i spoustu věcí, se kterými cvičíme – stuhy, míčky, švihadla, obruče, pytel na prolézání, lavičky, padák. Na konci každého cvičení vždycky chvilku ležíme a odpočíváme, to je asi ze všeho nejtěžší. Hraje pomalá hudba a paní učitelka říká, že se musíme naučit chvilinku relaxovat.
Krmení divoké zvěře
Pak vyskočíme, jdeme na záchod a umyjeme si ruce, abychom mohli jít ke stolečku na svačinku. Nejlepší jsou sladké svačinky, ale učíme se jíst i různé zdravé pomazánky a zeleninu. Naštěstí můžeme jen kousek ochutnat a pak to odnést do okénka. Báječné je, když má někdo narozeniny a chce je s námi ve školce oslavit. To nás pak po svačince čeká nějaká dobrota – dort, čokoláda nebo bonbón.
Slavíme narozeniny!
Slavíme moc rádi. Vzadu ve třídě uděláme velký kruh a paní učitelka přinese takovou zdobenou slavnostní židličku pro oslavence. My mu pak zazpíváme narozeninovou písničku a pěkně jeden po druhém popřejeme – hodně zdraví, kamarádů a tak. Maloušci někdy neví, co by popřáli. Těm pak paní učitelka pomáhá – podat ruku a podívat se do očí. Vždycky říká, že nevadí, když maloušci nic neřeknou, protože se všechno teprve učí a že za rok už to bude lepší.
Po svačince nám paní učitelka ještě chvilku povídá nějaké nové věci, učíme se básničky a zpíváme. Někdy si čteme pohádky, doděláváme obrázky, prohlížíme si knížky nebo hrajeme divadlo. Nejvíc práce máme vždycky před Vánocemi a koncem školního roku. Vyrábíme přáníčka a dárečky a trénujeme na vystoupení pro rodiče, a to je vždycky strašně těžké!
Vyřádit se venku je důležité!
Hned po téhle veliké práci chodíme ven – na zahrádku a v zimě na procházky. Zahrádka je určitě lepší, můžeme si tady hrát „na policajty“,“na zloděje“, „na domácnost“, „ na honičku“, stavíme obrovské hrady z písku, skáčeme na trampolíně nebo jen tak lítáme. Když je v létě veliké horko, vyndá nám paní učitelka sprchu, vždycky pak všichni běháme pod vodou a křičíme!
My se vody nebojíme!
V úterý a ve čtvrtek máme ve školce lekci plavání. V bazénu je spousta balónků, vodolepek, destiček a pásků, se kterými trénujeme, abychom se naučili dobře plavat. Musíme umět i bublat a foukat do vody, schovat pod vodu celou hlavu, skočit z okraje. Když se někdo hodně bojí, paní učitelka ho drží za ruce, aby se nepotopil. Nás, co se rádi potápíme, někdy vozí jako velryba až úplně u dna!
Dobré chutnání, děkujeme za přání. A pak do hajan!
Kolem dvanácté už jsme všichni zase zpátky ve třídě a těšíme se na oběd. Pak všichni sedíme u stolečku a čekáme, než je ve třídě ticho, aby nám paní učitelka popřála dobrou chuť. Po obědě si vyčistíme zuby, převlékneme se do pyžama a jdeme do postýlky. Vždycky v pondělí má každý čisté pyžamo, a tak si prohlížíme, s jakým je tentokrát obrázkem. Na postýlku si s sebou můžeme vzít jednoho plyšáčka a knížku na prohlížení. Nejdřív nám paní učitelka pouští pohádku z cédéčka, pak nám čte knížku. A to je nejlepší, některé pohádky a příběhy jsou totiž strašně napínavé!
Tak zítra zase ahoj!
Když si všichni pořádně odpočinou, vstáváme a jdeme svačit. A po svačince si můžeme hrát – s čím kdo chce, ve třídě nebo na zahrádce. Odpoledne strašně rychle utíká, a tak se někdy vůbec neradujeme, když pro nás maminka nebo tatínek přijdou moc brzy. Nedá se ale nic dělat, rozloučíme se a jdeme domů. Každý z nás se pak zase těší na ráno, protože každý chce být ve školce alespoň jednou v životě první. Ten, kdo to již zažil, tak říká, že je opravdu nejlepší ze všeho mít paní učitelku a celou školku alespoň na chvilinku jenom pro sebe!
